Odchyt zvířat
odchytové zařízení na holuby
odchycení holubi
toulavé kočky kolem panelových domů
odchycená kočka a převoz na veterinární kliniku v převozní kleci
instalace odchytového sklopce na kočky
odchycená kočka v odchytovém sklopci
Odchyty toulavých koček a holubů v městech a podnicích
Toulavé kočky jsou svým výskytem a stylem života v městských lokalitách a okolí velice nebezpeční z hlediska přenosu nemocí a nákaz na člověka – endoparaziti a ektoparaziti.
V současné době dochází k cíleným odchytům, regulaci, komplexnímu veterinárnímu ošetření a umístění do útulku popř. navrácení do předem určených lokalit.
Odchyt holubů Hnízdiště divokých holubů jsou rezervoáry nakažlivých onemocnění, přenosných na člověka. Mezi nákazy patří například salmonelóza, ornitóza, určité druhy TBC, atd. Velká koncentrace zdivočelých holubů v nekontrolovatelných hnízdních koloniích městských aglomerací způsobuje jejich trvalé promoření ektoparazity.
Provádíme cílený odchyt městských holubů ve městech a podnicích, jejich odborné usmrcení a likvidaci v kafilérii.
Stručná biologie holubů
Sdružují se ve velkých hejnech, žijí v párech a staví velmi hrubá, jednoduchá hnízda. Hnízdí ve vysokých polohách. Samice za 12 dní po páření snáší většinou 2 bílá vejce na kterých sedí 18 dní . Poté jsou mláďata krmena 4 – 6 týdnů tzv. holubí kašičkou. Holubi dosahují max. věku 15 let, většinou se dožívají však 3 – 4 roků. Délka rozmnožovacího období v roce je ovlivněna potravou, světelnými podmínkami, množstvím srážek, kvalitou stanoviště atd. Téměř 90% městských holubů odlétá denně po rozednění na vzdálenost 15 a více km za potravou na okolní pole. Hlavní složkou potravy jsou semena obilovin, luštěnin a jejich směsek, dále pak různé odpady, zbytky lidské potravy a hmyz (udává se, že například pražská populace spotřebuje denně cca 5t potravy a vyprodukuje ročně okolo 350tun trusu).
Přímým vlivem na člověka bývá přenos původců infekčních onemocnění (histoplazmóza, ornitóza, salmonelóza, aj.). Jejich peří a trus jsou nejen alergenní, ale hostí i nebezpečné roztoče. Nejznámější z roztočů je " obří " klíšťák holubí (Argas reflexus), u člověka může způsobit otravu krve a tzv. čmelíkovci (Mesostigmata)
Opatření proti klíšťákům holubím: Jako nejdůležitější opatření v boji proti klíšťákům je odstranění možných míst výskytu s následnou asanací těchto míst. Znamená to odstranění holubích hnízd a nánosů trusu, zabránění opakovanému náletu holubů. Tato opatření jsou nezbytná k vymizení klíšťáků z obytných místností, neboť bez ptačích hostitelů nejsou klíšťáci schopni dokončit svůj vývoj. Při zjištění v obytných místnostech je nutno odhalit zdroj výskytu. Nalezneme je ve škvírách ve stěnách, pod omítkou, pod úlomky cihel, v trámech atd.
Před chemickou aplikací různých insekticidů je nutno místa mechanicky očistit, odloupat omítku, odstranit nánosy trusu atd. Postřik se aplikuje především do škvír a puklin, postřik stěn a velkých ploch není sám příliš účinný. Chemický zásah na půdách apod. se doporučuje po 2 až 3 týdnech opakovat, abychom zvýšili jeho účinnost. V obytných místnostech opakování většinou není nutné.
Dále zabezpěčujeme: také odvoz a likvidaci kadaveru (např. uhynulých psů, koček a hlodavců) v kafilérii.
